Přání
Už když jsem byl malý kluk, snil jsem o tom, že jednou udělám desku, které se prodá nejvíc za celou dobu, co desky existují. Pamatuju se, že jsem jako dítě chodil plavat, a než jsem skočil do vody, vždycky jsem si něco přál. Nezapomeňte, že jsem se znalostí toho oboru vyrůstal, znal jsem jeho cíle a slýchal jsem, co je a není možné. Ale já chtěl udělat něco mimořádného. Natáhnul jsem paže, jako bych své myšlenky posílal přímo do vesmíru, vyslovil jsem své přání a skočil do vody. Řekl jsem sám pro sebe: „Tohle je můj sen, to si přeju!“ pokaždé, než jsem skočil do vody.
Věřím ve sny a schopnost člověka ty sny uskutečnit. Opravdu v to věřím. Kdykoli jsem viděl západ slunce, tiše jsem vyslovil své přání přesně ve chvíli, než se slunce dotklo obzoru a pak za ním zmizelo. Připadalo mi to, jako by slunce vzalo mé přání s sebou. Udělal jsem to vždycky, než zmizel poslední paprsek slunečního svitu. Touha je ostatně víc než jenom touha, je to i cíl. Je to něco, čemu může vaše vědomí i podvědomí dopomoct k uskutečnění.