Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dva ptáci

25. 8. 2009

 

Je obtížné říci jim, co k vám cítím. Nikdy se s vámi nesetkali a nikdo nemá váš obrázek. Tak jak mohou kdy porozumět vaší záhadě? Dejme jim klíč.

Dva ptáci sedí na stromě. Jeden jí třešně, zatímco druhý přihlíží. Dva ptáci letí povětřím. Píseň jednoho padá z oblohy jako křišťál, zatímco druhý mlčí. Dva ptáci krouží ve slunci. Jeden zachytí světlo na svém stříbrném peří, zatímco druhý rozloží křídla neviditelnosti.

 

Je snadné uhodnout, kterým ptákem jsem já, ale vás nikdy nenajdou.

Ledaže…

Ledaže už znají lásku, která nikdy neruší, která hlídá z povzdálí, která svobodně dýchá v neviditelném duchu. Sladké ptáče, má duše, tvé mlčení je tak drahocenné. Jak dlouho potrvá, než svět uslyší v mé písni tvou?

Ach, to je den, po němž lačním!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář