11. díl - Sledování
HIStory
„Stejně je to šílený nápad. Kdo to kdy viděl operovat ve skladu? Ale co bych taky chtěl od zločinců?! Jestli mi ten diplom vezmou, patřičně si to odskáčete, to vám slibuji!“ vyhrožoval jim Michael.
„Pozor na jazyk doktůrku, nebo bys o něj taky mohl přijít!“ jako důkaz vytáhl kudličku a zabodl ji do dřevěného trámu za Michaelem.
Michael už raději mlčel, věděl, že nemá na vybranou. Seděl schoulen v rohu mezi krabicemi a zamyslel se. Po chvilce usnul. Příchod Pauly ho však neprobudil. Paula donesla věci, které si nadiktoval a k tomu ještě něco navíc.
Během sestavován seznamu totiž Ivo alias děsnej trhač napsal na kus papíru vzkaz a podal ho spolu se seznamem Paule. Ta si ho v klidu doma přečetla a obstarala to. Co vlastně? Čtěte dál a dozvíte se…
„Čauu Paulínko, miláčku, to je dobře, že už si tady, opět jdeš v pravou chvíli. Spí, tak mu to můžeme píchnout!“
„Ok, ale uděláš to ty, já se bojím.“ Obávala se Paula.
A tak vzal Ivo ampulku s jehlou a zabodl ji do ruky Mikea.
„Teď bude poslouchat na slovo! Mám to vymyšlené!“ v lahvičce bylo totiž opium.
Mike ucítil malinké píchnutí a tak procitl. „Co se to tu děje? Co jste mi to…..“ motal se mu jazyk.
Z odpovědí chvíli počkal, aby to začalo působit. „To nic, to byla asi včelka.“
„Včelka? Jéé, doufám, že jsem ji nepřimáčknul.“ zpytoval svědomí Mike.
„Víš co máš teď na práci?“ ptal se Ivo.
„Ne, nevím?! Měl bych něco udělat?“
„Ano, odoperuj Raula, dostaneš za to bonbónek.“ zkusil to Ivo.
„Dobře, dobře, už jdu na to!“ jásal Michael.
Na zemi mu rozprostřeli prostěradlo a operace mohla začít.
„Lokální anestetikum prosím, skalpel, táák takhle to otevřeme,nůžky, pojďte mi to tady podržet, nit, jehlu, dejte kolem papírové utěrky a odsávejte tu krev, ano, ano už to bude….“ Zrovna si Ivo všiml, že Raul nevnímá.
„Co je s Raulem, okamžitě mi to řekni!“
!Asi jsem to trochu přehnal s anestetiky, tak se trochu prospí.“ zahihňal se Michael. „A nechte mě to dodělat…teď už jen zašít ten řez a bude to. Paní vzala jste paralen? Teda hodně paralenu? A máte deky?“
„Jsem Paula, kdybyste to chtěl vědě. Ano všechno mám. Všechno, co jste chtěl jsem donesla, ale dalo to práci.“
„Já jsem něco chtěl? Aha. Tak co? Dostanu bonbónek?“
„Paulo jdi ho koupit a zase se vrať.“ řekl Ivo.
„Musím, ale ještě domů.Felix něco zas po mně chce.“
„Dobře, tak se snaž přijít, co nejdřív.“ Rozloučil se s Paulou Ivo.
„Ahoj, už na Tebe čekáme s večeří.“ oznámil Felix Paule, jakmile vstoupila do dveří. „Doufám, že s námi strávíš dnešní večer, nebo jdeš zas pryč? Podíval se na ni podezíravě.
„Jdu si umýt ruce a hned jsem dole“ vyhnula se odpovědi.
„Strejdo, tohle nejde, vždyť ona tě jenom využívá, měl bys jí dát útrum. Nebo alespoň zjistit, kam jezdí.“
„Jezdí do baru za kamarádkou Lisou, prý tam pracuje.“
„Vážně a máš to ověřené?“
„Já jí věřím a to stačí.“
„A neříkal jsi náhodou, že by se mělo všechno raději prověřovat? Víš co? Nech ji odejít, vem si auto a sleduj ji.“ radila jsem.
„Hm popřemýšlím o tom, dík za radu, Susie.“
Paula přišla, sedla si vedle Felixe a políbila ho na tvář. „Co jste dělali celý den? Nenudili jste se?“
„Vůbec, měli jsme hodně práce.“ odpověděl Felix.
„Dobře, já ještě dneska musím pryč, doufám, že to nevadí?!“ otázala se na oko Paula, ve skutečnosti by stejně šla, i kdyby to vadilo.
Kopla jsem Felixe do nohy, když jsem viděla, jak už chtěl něco namítat a tak obrátil: „To víš, že ne, my se nějak zabavíme.“ pronesl vlídným hlasem.
Najedli se a Paula se zvedla od stolu: „Tak já tedy jdu. Pěkný večer.“
„Tobě také.“ řekli jsme jednohlasně. Odkráčela ven.
„No tak, na co ještě čekáš, naskoč do auta, já to tu uklidím!“ rozkázala jsem strýci.
„Celá po mně, už jeduu!“
Musel jez pomalu, protože Paula šla pěšky a ještě k tomu na podpatkách. Zamířila do krámu. „Co jde asi kupovat?“ pomyslel si Felix.
Zaparkoval a vyčkal, až vyjde a pak se dal zase do sledování.
„Bonbóny? Na co ona potřebuje bonbóny? Začíná to být velice divné!“
Pokračovala podél silnice a pak náhle zahnula do úzké uličky. Felix musel vystoupit a jít po svých.
Za rohem se rozprostírala obrovská barabizna.
„Vypadá to, že je to bývalý sklad.“
Jak předpokládal, vlezla dovnitř. Felix obešel stavbu a přitom se celou dobu kryl, když procházel kolem oken. V jednom zahlédl nějaké muže. Rozhodl se, že bude odposlouchávat. Zanedlouho se objevila i Paula.
„Jsi tu nějak rychle.“ byl potěšen Ivo.
„Jo, až jsem se tomu sama divila, dneska byl Felix podezřele hodný!“
„To bude určitě kvůli tomu, že se musí věnovat té své neteři! Máš ty bonbóny? Míša už je nedočkavej!“ podala mu nám už známý pytlíček.
Celou dobu byli k Felixovi zády a pak se Mike otočil. V hlavě se mu přehrávali popisy Sue a jeho kamaráda od policie, to snad není možné? Dokonce se jmenuje Michael a je to doktor! Bože, co mám teď udělat? Vlézt dovnitř nebo se vrátit domů?
Komentáře
Přehled komentářů
tak to jsem zvědavá co tedy udělá!!!
.....
(Laneey, 30. 10. 2009 0:06)ježíš s těma bonbónama to mě dostalo XD XD honem honem písej sem zvědavá jak se to bude vyvíjet dál :)
roztomilej
(vasinovaa, 28. 10. 2009 20:19)prej odoperuj raula a dostaneš za to bonbonek :D je tak roztomilej
:D:D
(zuuzcaa, 28. 10. 2009 18:35)ježiš nepíchnul mu toho nějak moooc?? :D ..on je tak sladce mimo :-D
:-O
(Alfíí, 10. 3. 2010 13:24)