37. díl - Zájezd
Heaven can wait
Výjezd byl naplánován na devátou hodinu ranní. Vstávali jsme v 7, abychom si stihli ještě zabalit, nasnídat se...U snídaně mně Michael prozradil, že nás bude provádět Ryan. Přece jenom už tu je skoro 20 let, tak by to tu měl znát. Dozvěděla jsem se také, že tenhle nápad mu sám poradil. Takže vlastně jsme ho nemuseli ani prosit. Byl velmi laskavý.
Nastoupili jsme do auta a jeli pro našeho průvodce. Ten si pak sedl k řidiči, abychom měli v zadní části vozu své soukromí. Podal nám seznam míst, které si vypsal, které by nás mohli zajímat. Tak například:
- Michaelův důl
- Robinina zahrada
- Ryanova cesta
- Sussieiny zahrady
- Sopka snů a myšlenek
- Eliotovy pyramidy
A mnohé další, samé zajímavé názvy, jen nevím, jestli si je náhodou Ryan nevymyslel?! Rozhodli jsme se navštívit každý den 2 místa.
„Miláčku, tak co bys chtěla navštívit dnes odpoledne?“ zeptal se Michael.
„Co třeba tohle...to je také zajímavý název „Afroditiny broskve“.“ Tohle mě fakt zaujalo.
„Ryaneee, to nejsou pravé názvy co? To sis pojmenoval podle sebe?!“ otázal se Mike.
Ryan otevřel okýnko ve vozu a otočil se na nás: „Noo uhádl si to! Jak taky můžu vědět jak se to tady jmenuje?! Nikde žádné cedule, musíme to napravit. Vzal jsem sebou pár prken. Stlučeme je k sobě a barvou napíšeme název. Třeba vymyslíme nějaký lepší, než jsem dříve vymyslel já..“
„Já myslím, že asi necháme ty tvé názvy, aspoň budou originální.“ usoudil Michael.
„No to si děláš srandu,“ četla jsem dál seznam „Vesmírné koule. Co to jako má být?“
„Většinou jsem to vymýšlel podle tvaru či předmětu, co jsem v té dané oblasti viděl...“
Nejdříve jsme se ubytovali v hotelu na Yestarday street. Ryan nám prozradil, že všechny ty místa nejsou moc daleko, takže přes noc budeme jen v tomto hotelu. A vydali jsme se objevovat krásy Afroditiných broskví. Byl to vlastně jen takový oplocený asi 3km areál. Byl to sad broskví a stromy byly vysázené po dvou vedle sebe, byly zakrslé a opravdu připomínaly broskve (ženské poprsí.) na druhém konci stála malinkatá kaplička a tam byla socha Afrodity. Na zpáteční cestě jsme zatloukli u vstupu ceduli s nápisem „Afroditiny broskve“ a hodili jsme k tomu naše podpisy.
Dnes jsme ještě navštívili ty takzvané „Vesmírné koule“. To bylo také něco. Vedle sebe dvě obrovské koule. Byla to taková atrakce. Vlezeš do nich, každý do jedné. Zmáčkneš čudlík a už se to začíná rozjíždět. Je to jako by si prolétala galaxii. Hýbe se to s tebou a kolem sebe máš jen vesmírná tělesa (hvězdy, planetky, měsíce...). Nádhera.
Zbytek dní jsme prolezli plno míst, ale nejvíce mě zaujala Sopka snů a myšlenek. Navenek vypadala Sopka jako sopka. Ale vevnitř... to se dělo věcí! Už jak název napovídá, bude se jednat o sny a myšlenky. Tato sopka totiž uměla číst myšlenky. Nasadili jsme si na uši „sluchátka“ a pak jste jen zavřeli oči a na chvíli se zamysleli. Poté se to promítlo v kouřovém efektu na stěně sopky. A pokaždé, když si během „promítání“ jeden z nás o tom druhém něco pomyslel, hned se to objevilo na další stěně. Takže pokud jste měli sluchátka, tak se nic neutajilo. A bez sluchátek to prostě nešlo, asi byste ohluchli. V celé sopce se totiž nesl nepříjemný zvuk, který se sluchátky alespoň trochu zmírnil.
Večery jsme trávili například v sauně, vířivce, bazéně, na baru, v posteli, večerní procházkou....
Takové zábavy co jsme si spolu za tu dobu užili...Byl to nádherný týden. Ale čas byl neúprosný a líbánky utekly jako voda. A tak jsme se vrátili domů. Tam nás čekalo veliké překvapení!
By kometka
Komentáře
Přehled komentářů
Afroditiny broskve...nevím proč, ale do hlavy se mi v průběhu povídky nějak dostaly do povědomí "koule" :D:D:D:D nevíš, čím to bylo? :D
Jaké překvápko? no povídej! :d
waw
(TamarPag, 4. 10. 2009 23:37)to je uzasnee mas skvelou fantazii :D libanky s Mikem,to musela byt nadhera :D jsem zvedava na to prekvapeni!
....
(Laneey, 30. 9. 2009 20:28)aaa ty máš ale fantazie XD sem se celej díl tlemila...fakt pěkný x) .. sem zvědavá co je čeká teda XD
Krása
(Handa.Pet, 10. 4. 2010 22:07)