Heaven can wait

„Už jsem si myslel, že nebudeme chvíli sami...“ oči se mu rozzářily.

Byla už celkem tma a chvěla jsem se zimou. Michael mě objal a začal mě zahřívat.

„Jestli Ti je zima, můžeme jít do tepla.“ Nabídl mi z otevřenou náručí a to doslova.

„Ano a pořádná, ale neříkal si, že chceš být se mnou? To se chceš jako vrátit?“

„To víš, že chci být s Tebou a taky, že budu! Za tu dobu, co si tady nebyla, nechal jsem si postavit altánek, právě takový jako na „dětské louce“, kde jsme spolu byli, a pojmenoval jsem ho po Tobě! Nainstaloval jsem tam umělé osvětlení, které se rozsvítí tlesknutím. Také je tam topení, po kterém asi teď toužíš ze všeho nejvíc, co?“

„No...“ natahovala jsem odpověď „ale až po Tobě, samozřejmě!“ při tom jsem se na něj podívala. V očích měl přímo žhavé uhlíky. Na tohle právě čekal, jen nechtěl naléhat a tak si počkal až ho k tomu dovedu sama.

Běželi jsme, no v těch šatech to moc nešlo, ale snažila jsem se, do altánku. Tam mě Mike povalil na vyhřívanou pohovku a začal mě náruživě líbat. Začal mi opatrně rozepínat šaty. V jednu chvíli se zip v půlce zasekl a tak se mi na okamžik přestal věnovat a všechnu pozornost přenesl na ten zip. Málem ho vzteky vyrval, to jsem vycítila z toho, že se hrozně chvěl, ale na první pohled vypadal klidně, on se zdá navenek vždycky klidný, ale ve vnitř se mnohdy odehrává skoro hra na život a na smrt. Když po pár pokusech zip povolil, zaradoval se. Já jsem mu nemohla nijak pomoct, trvalo by to dýl, s mojí šikovností. Ale je to pašák zvládl to!

„Tak kde jsme to skončili?“ zeptal se, jako by to za tu chvíli mohl zapomenout!

„No přeci teď bys mě měl políbit sem a sem a sem....“

„Jak si přejete slečno!“

„No konečně jsem vás našel, všude vás hledám...“ vyštěkl udýchaně sluha.

„Co chceš, nemám čas!“

„Ale je to hodně naléhavé.“

„Tak co je, už mi to konečně řekneš?“

„Dorazila princezna Diana a shání se po vás.“

„No dobře už jdu.“ řekl otráveně Michael.

„Lásko promiň, ale Dianu nemůžu odmítnout...Víš co vrátíme se spolu a bav se chvíli s hosty a já se pak pro Tebe stavím, ano?“

„Tak jo, když jinak nedáš.“ V duchu jsem si říkala : ta nána nám zkazila celej večer, doufám, že to je aspoň důležitý.

Dorazili jsme zpátky a jak řekl Mike odešla jsem k hostům. Michael mezitím našel Dianu sedět s jejími přáteli a náramně se bavila. To ho těšilo.

„Ahoj Diano!“

„Ahoj Mikeu! Jak se vede?

„Prosím bez dlouhého protahování, co mi potřebuješ říct?“

„Já? Nic. Chtěla jsem Tě jenom vidět a popovídat si jen tak. Je na tom něco špatného?“

„Ale ne, jen jsem si myslel, že je to něco důležitého, když mě hledal dokonce i sluha..“

„Na sluhu se nezlob, poslala jsem ho za Tebou já...ale koukám jsi nějaký nervózní, to u Tebe nebývá zvykem...Asi jsem Ti něco překazila co?“

„No nech to plavat...ono se to nějak podá, ale teď mě omluv budu muset jít.“

„Dobrá, doufám, že se ještě dneska uvidíme, zatím se měj!“

Prodral se hosty k Robin a pošeptal mi, abych šla nahoru do jeho pokoje, že za mnou za chvíli přijde. Tak jsem se nenápadně vypařila z oslavy a netrpělivě na Michaela čekala...tvrdla jsem tam dost dlouhou dobu...kde jen může být? Nedalo mi to a šla jsem se podívat zpátky, co ho tak zdrželo.

By kometka