33. díl - You are not alone
Heaven can wait
Co si to na mě Michael jenom připravil? Neříkal náhodou, že se mi nebude moc věnovat a on mě vytáhne rovnou na podium? Jak si to jako představuje, ať si nemyslí, že budu něco říkat.
Tváře mi úplně zrudly, nejraději bych zalezla někam do kouta, aby mě nikdo neviděl. To horko bylo nesnesitelné. Ale proč proboha na mě tak všichni civí?? Vůbec jsem to nechápala.
Vystoupila jsem na pódium po schodech a stoupla si vedle Mikea. Ten mi šeptl: „Žádný strachy to zvládneš.“ Řekla jsem si no dobře tak jo, když to říká Mike, tak to tak musí být. Přistoupila jsem k mikrofonu a pronesla krátkou řeč.
„Ahoj...err. Dobrý večer. Jak už bylo řečeno jmenuji se Robin Lascautová..kde jsem se tu vzala Vám jistě rád vylíčí tady hostitel!“ otočila jsem se k Michaelovi a předala místo u mikrofonu. Ve zkratce Mikea prozradil, že nejsem odsud, že jsem ale důvěrná osoba a nic co jsem tu viděla nikdy nikomu neřeknu. Tak si trochu odechli. Poté zavelel k volné zábavě až do 8. hodiny večerní, na kdy je připravena pořádná bašta.
Odkráčela jsem si zase sednout na své místo, ale jakmile jsem dosedla už ke mně začali chodit přátelé a známí Michaela. Všichni chtěli jedno a to samé, seznámit se se mnou a pánové tančit se mnou, nevím, proč o to tak stáli! Snad mi to bude brzy odhaleno! Ale nechtěla jsem si to u nich rozházet, tak jsem jim vyhověla. Pokaždé jsem ale pokukovala pánům přes rameno kde lítá Michael, jednou jsem ho zastihla jak na mě smutně kouká, ale hned jak zpozoroval, že se na něj také koukám usmál se a pokračoval v rozhovoru s přáteli. Omluvila jsem se hostům a proplouvala jsem mezi nimi k Mikeovi. Zrovna byl ke mně otočený zády, tak jsem mu dala ruce na oči.
„Kdo jen to tak může být? Žádný fóry odhal se! Ať jsi kdo jsi!“
Odpověděla jsem hlubším hlasem: „Tak zavři oči a otoč se. Nepodváděj“
Michael byl zvědavý co přijde a tak se opravdu otočil se zavřenýma očima : „Tak už mě nenapínej, už to dýl nevydržím.“ V tom jsem mu věnovala polibek na tvář. Pomalu otevřel oči a objal mě. „Jsem tak šťastný, že tě mám....“
„Ale před chvílí si nevypadal moc vesele....“ narážela jsem na jeho dřívější smutný obličej. „Neříkej, že žárlíš.“ Po těchto slovech se podíval na zem a trošku se zašklebil. Aaa kápla jsem na to.
„Vím, že vyzívat k tanci má první muž, ale dejme tomu, že je dámská volenka.....Smím prosit, pane?“
„Jistě madame, jak je libo.“ Odpověděl mi s úsměvem Michael.
Zrovna hrála jeho písnička You are not alone. Tedy ona to vlastně není tak úplně jeho písnička..Text totiž složil R. Kelly a musím říct, že se mu to povedlo a Michael k tomu nádherně propůjčil hlas.
Tančili jsme do rytmu. Měla jsem zavřené oči a hlavu položenou na Michaelově rameni. Zdálo se mi, že písnička pomalinku ztrácí na hlasitosti a tak jsem otevřela oči. Ale my už jsme nebyli v sále!
By kometka
Komentáře
Přehled komentářů
Kde byly? nO...snad nezmizela pryč..to ne :D:D na co já nemyslim.. :D
krása
(VasinovaA, 25. 9. 2009 22:38)krásný taky bych si s nim zatancovala a sem napnutá jak to bude pokračovat dál
....
(Laneey, 25. 9. 2009 22:36)aa tak žárlivka jo? x) ...doufám že zítra napíšeš další dílek, nebo mě máš na svědomí ti řikám ...supeer díl x)
Kde??
(Handa.Pet, 10. 4. 2010 21:56)