36. díl - Svatba
Heaven can wait
Ráno jsem se probudila s pocitem štěstí a hmotné štěstí vedle mě spokojeně oddychovalo.
„Miláčku, vstávej, to je mi záhada, že jsem vzhůru první!“
„Nech mě spát. Usnul jsem až ve 3 hodiny. Něco jsem ještě zařizoval.“
„No dobře, tak ještě 5 minut Tě nechám.“
„Hm“ a už se zase ponořil do spánku.
Já jsem mezitím vstala a šla jsem se osprchovat. Když jsem se vrátila Michael by už oblečený a někam se chystal. Když mě spatřil, přišel ke mně a dal mi pusu.
„Jdu jen něco omrknout. Brzy se vrátím. Zatím můžeš jít třeba do zahrady nebo se kouknout na film nebo já nevím co. Však víš co se dá tady dělat a kam všude se dá jít. Do oběda jsem tu!“
Ještě jednou mě v rychlosti políbil na rozloučenou, protože už na něj troubil řidič limuzíny. Z okna jsem sledovala, jak odjíždí pryč.
Do dveří vstoupil sluha: „Dobré ráno, teď mi volal pan Jackson, že prý Vám zapomněl říct, že se s Margaritou musíte podívat do obchodu na svatební šaty. Tak se připravte, za chvíli pro vás přijede auto.“
Margarita byla milá paní, kterou Michael najal pro mě, kdybych potřebovala s něčím pomoct či poradit.
A tak jsme za chvíli vyrazili do svatebního salonku. Bylo zde plno nádherných šatů. Různé barvy, různé střihy. Samozřejmě bílých bylo nesčetné množství, ale já jsem chtěla nějaké hodně výjimečné. Takové, které žádná nemá a nikdy neměla. Musela jsem zavolat Michaelovi, jakou bude mít kravatu, oblek....kvůli vhodné barvě šatů.
„Ahoj lásko, potřebuju vědět pár věcí: Budeš mít motýlka nebo kravatu? Jakou barvu? Jaké sako, a co kalhoty, boty, košili?
„Ahoj Robin, to je sice hezké, že mi říkáš lásko, ale Michael si právě zkouší košili...“ odpověděl mi Ryan, který byl pomáhat Michaelovi s vybíráním.
„No tak mi ho dej k telefonu!“
Půl hodiny jsme se s Mikem dohadovali jaká barva se hodí k jaké a že tohle bude vypadat blbě a tamto, že je moc všední. Nakonec jsme rozhodli, že si každý vybere to nejhezčí a pak se uvidí, jak to dopadne. Alespoň budeme mít originální svatbu. No to určitě, dva kašpárkové se budou brát!
Řekli jsme si, že si to nebudeme ukazovat, že počkáme do svatby. Já jsem si vybrala blankytně modré šaty s bílým lemem, závojem a rukavicemi k loktům. Jsem zvědavá, co bude mít Mike.
Vrátily jsme se domů a Michael už na mě čekal.
„No to to trvalo! Co jsi tam dělala takovou dobu?“
„Víš jak je to pracné navlíct se do šatů a zase je sundat? A nemůžu si vzít hned první, které vyzkouším!“
„Ok, ok tak já jsem už vše zařídil, zítra v 11:00 nás oddají!“
„Ty jsi ale rychlý! Už se nemůžu dočkat!“
Zbytek dne jsem byla taková celá nesvá. Asi jednou za hodinu jsme navzájem zjišťovali, co si ten druhý koupil.
„Tak Robin, alespoň naznač!“ žadonil Michael.
„Né, ženich nesmí vidět svatební šaty před svatbou! A beztak je má Margarita!“
„Dobře, tak já za ní zajdu!“
„Tím pádem já zvedám telefon a volám Ryanovi!“
„Tak to nee, to si raději počkám.“
Ráno byl pořádný fofr, každý jsme se odebrali do jiného pokoje a začali se upravovat. Měli jsme domluveno, že pro Mikea přijedou v 10:30 a pro mě v 10:40, aby jsme se náhodou nesetkali dřív než před kostelem. Stihla jsem to jen tak tak. Dojeli jsme až k nohám Michaela, který mi pomohl ven.
„Tak co? Připravená? Má krásná princezno?“ podával mi ruku. Vykročila jsem pravou nohou. Jakmile jsem stála na obou nohách, měla jsem čas si pořádně prohlédnout Mikea. Moc mu to slušelo a co víc shodli jsme se v barvách. Mike měl totiž bílé sako a modrou košili.
„Moc Ti to sluší, lásko, vybrala sis dobře.“ pochválil mi šaty.
Kráčeli jsme k oltáři. Byla jsem v sedmém nebi. Byla jsem přešťastná. Pozorně jsem poslouchala oddávajícího a čekala jsem na tu otázku, při které budu moct říct „ano beru“.
„Berete si vy, Robin Lascautová, zde přítomného Michaela Jacksona?“ zahleděla jsem se Mikeovi hluboce do očí a vyslovila: „Ano, beru!“
„A vy, Michaeli Jacksone, berete si zde přítomnou Robin Lascautovou?“ „Anoooo, beru!“ vydal ze sebe z plných plic!
„Nyní vás prohlašuji za muže a ženu, prosím vyměňte si prstýnky a teď první manželský polibek.“
Mike se se mnou předklonil div mě nezlomil a políbil mě. Všichni přítomní vstávali a tleskali. Postupně k nám chodili blahopřát a předávat svatební dary. Byli zde jen přátelé Michaela, trochu mě to mrzelo, že tu není má rodina, ale zase nemůžu chtít všechno. Hlavní je tady Mike!
Poté jsme se odebrali do paláce na pořádnou hostinu. Takové jídla pohromadě jsem ještě nikdy neviděla. Den pomalu končil a tak jsme se s hosty rozloučili. Dnes jich bylo méně než předevčírem. Před námi byla první co ve svazku manželském. Rozhodli jsme se, že ji strávíme nejdříve plánováním svatební cesty a poté půjdeme spát. Vybrali jsme si „poznávací zájezd“- Každou noc budeme trávit v jiném hotelu a prozkoumáme okolí. Mikeovi se to také zamlouvalo, protože ještě neměl moc času se tady porozhlédnout. Pojedeme na týden. Rozhodování proběhlo velice rychle, ale přesto jsme byli hrozně unaveni. A tak jsme šli spát a těšili se na následující týden, kdy budeme stále spolu a kochat se krásami nebeské přírody!
By kometka
Komentáře
Přehled komentářů
V její kůži bych se zpět nevrátila nikdy...ale..musí se tam vracet aspoň párkrát aby se tak nezměnila...ale nevím, jak to tam se stářím chodí...vlastně..oni nikdy nezestárnou :D já jsem debil :D:D mohla by mu porodit dítě..nechat ho u Michaela a každou noc by za ním chodila - lepší než v normálním světe :D:D:d teda aspoň pro mě :D:D:D:D
hohoo
(Handa.Pet, 10. 4. 2010 22:04)